Kdo má nejméně výhodné podmínky za energie? Zkontrolujte, jestli mezi ně nepatříte.

Na energetickém trhu neplatí, že cenu určuje jen dodavatel. Určuje ji hlavně to, jak se chová sám odběratel. Existuje několik typických skupin lidí a organizací, které dlouhodobě platí víc, než musí. A spojuje je jedno: většinou o tom vůbec nevědí.

Ceny elektřiny a plynu se po turbulentních letech uklidnily. Domácnosti navíc od ledna 2026 přestaly v regulované složce platit příspěvek na podporované zdroje energie, který u elektřiny dosahoval 495 Kč za MWh bez DPH. To by mohlo svádět k závěru, že už je vše v pořádku a není co řešit.

Jenže regulovaná složka je jen část účtu – u elektřiny pro domácnosti zhruba polovina, u plynu asi čtvrtina. Zbytek je obchodní složka, tedy cena, kterou si s dodavatelem sjednáváte vy. Právě tady vznikají rozdíly, které se u jedné domácnosti počítají v tisících korun ročně a u firmy nebo obce klině ve stovkách tisíc.

Pojďme si projít, kdo na tom bývá nejhůř.

1. Věrný zákazník, který nikdy neměnil dodavatele

Nejméně výhodné podmínky mívá paradoxně ten nejloajálnější zákazník. Podle průzkumu energetické gramotnosti z jara 2026 svého dodavatele nikdy nezměnila téměř polovina Čechů. Data společnosti epet to potvrzují z jiné strany: do roku 2026 vstoupilo 91 % domácností se svým původním dodavatelem.

Proč je to problém? Dodavatelé přirozeně soutěží o nové zákazníky. Ti stávající, kteří roky mlčky platí zálohy, nejsou pod tlakem konkurence – a jejich ceník to zpravidla odráží. Nejde o nic nekalého, je to prostá ekonomika. Kdo neodchází, tomu není potřeba nabízet nejlepší podmínky.

Nejde přitom o zanedbatelné rozdíly. Sám Energetický regulační úřad upozornil, že u zákazníků, kterým končí dlouhodobá fixace, může nová smlouva znamenat pokles ceny až o desítky procent.

2. Kdo hlídá zálohy místo ceny

Klasická situace: přijde vyúčtování, je tam přeplatek, člověk si oddechne a má pocit, že platí dobře.

Jenže přeplatek není sleva. Je to úrok, který jste celý rok poskytovali dodavateli zdarma. Vypovídá jen o tom, že máte špatně nastavené zálohy – ne o tom, že máte dobrou jednotkovou cenu.

Průzkum Ipsos ukázal, jak hluboký ten problém je: přes 90 % lidí zná výši svých záloh, ale zhruba polovina nezná svou cenu za elektřinu a plyn. Kontroluje se tedy ta veličina, která o výhodnosti smlouvy neříká skoro nic.

Co si zkontrolovat: na vyúčtování hledejte cenu za MWh silové elektřiny (nebo z MWh plynu) a měsíční stálý plat za odběrné místo. To jsou dvě čísla, o kterých se dá vyjednávat. Nechce se vám zálohy studovat? Poraďte se s námi.

3. Kdo smlouvě nerozumí, raději ji neotevírá

Podle průzkumu z konce roku 2025 svou smlouvu s dodavatelem nikdy nerevidovalo asi 21 % Čechů a další čtvrtina se do ní podívala jen při změně ceníku. Skoro třetina lidí přitom označuje smlouvy za nesrozumitelné.

Nejhůř se čtou právě ta ustanovení, která rozhodují o penězích: 

• cenové položky a distribuční ceny (nerozumí jim 42 % lidí)
• automatické prodlužování smlouvy (26 %),
• fixace a doba trvání smlouvy (25 %),
• sankce za předčasné ukončení (přes 20 %)

Automatická prolongace je přitom mechanismus, který dokáže prodloužit nevýhodnou smlouvu o další roky. Kdo si nehlídá výpovědní lhůtu, často zjistí, že se z ní nedostane bez pokuty. 

4. Kdo má špatně nastavenou distribuční sazbu nebo jistič

Tady se přeplácí, i když máte skvělou cenu od dodavatele. Regulovaná složka totiž závisí na tom, jakou máte distribuční sazbu a jak velký jistič. 

Typické omyly jsou dva. Zaprvé, 45 % Čechů si myslí, že si může vybrat distributora — nemůže, ten je daný místem odběru. Zadruhé, 44 % lidí považuje dvoutarifní sazbu za výhodnější vždy, bez ohledu na to, kolik reálně spotřebují v nízkém tarifu. U domácnosti, která netopí elektřinou a nemá ohřev vody v akumulačním boileru, může být dvoutarif naopak dražší. 

Podobně předimenzovaný jistič znamená vyšší měsíční plat za rezervovaný příkon — každý měsíc, bez ohledu na spotřebu. 

5. Kdo podepsal „na ulici“, po telefonu nebo pod tlakem

Smlouvy uzavřené při podomním prodeji nebo v telefonickém hovoru patří dlouhodobě mezi nejproblematičtější. Bývají v nich zprostředkovatelské doložky, dlouhé fixace, vysoké sankce nebo plné moci, kterými zákazník předává rozhodování o svých smlouvách někomu jinému. 

Ochrana spotřebitele se v posledních letech výrazně zpřísnila, ale platí základní pravidlo: energetickou smlouvu nikdy nepodepisujte na místě. Nabídku, která nesnese odklad a klidné srovnání, není potřeba brát. 

6. Malý odběratel bez vyjednávací síly

Domácnosti nejsou jediné, kdo tahá za kratší konec. Stejně na tom bývají: 

• živnostníci a malé firmy – spotřeba příliš velká na běžný ceník, příliš malá na individuální nabídku,
• SVJ a bytová družstva – společné prostory, kotelny, výtahy; často roky na stejné smlouvě,
• malé obce a příspěvkové organizace – školy, tělocvičny, veřejné osvětlení, bez kapacity na profesionální nákup energií
• neziskové organizace – kde energie tvoří velkou část rozpočtu, ale nikdo nemá čas je řešit.

Velký průmyslový podnik má energetika, který sleduje trh a nakupuje po tranších. Obec s tisícem obyvatel ho nemá.

Jak zjistit, na čem jste

Chcete vědět, jestli přeplácíte? 

Vezměte si poslední vyúčtování za elektřinu nebo plyn a nechte si zdarma spočítat, jaký prostor pro úsporu ve vaší smlouvě je. Nezávazně a bez závazku ke změně dodavatele.

Zdroj:

Průzkum: Až čtvrtina Čechů má nízkou energetickou gramotnost | ČeskéNoviny.cz

Průzkum: Češi smlouvám k energiím moc nerozumí, odrazují je i od změn dodavatele | ČeskéNoviny.cz

ERÚ vydal změnový cenový výměr, kterým upravuje regulované ceny na rok 2026 | eru.gov.cz