Schopnost lidí vyznat se v tarifech a účtech za energie je velmi malá. Češi také přiznávají, že pro ně není snadné vybrat si jiného dodavatele. Na trhu s energiemi se neorientují a znají jen velké hráče. Dokládají to dva různé průzkumy, které si zadala spotřebitelská organizace dTest.

Orientovat se na trhu s energiemi je přitom v současné době velmi žádoucí. Hlavně kvůli nízkým cenám plynu i elektřiny, které pasivnějším zákazníkům unikají v dlouholetých smlouvách na dobu určitou s fixními sazbami.

„Ve smlouvách a vyúčtováních energií se orientuje jen velmi malé procento spotřebitelů. Často nevědí, do kdy jim kontrakt platí, jak je v něm ošetřeno automatické prodloužení nebo smluvní pokuty,“ popisuje vedoucí právního oddělení dTestu Lukáš Zelený.

Lidovky.cz vybraly čtyři oblasti, v nichž čeští zákazníci „plavou“. Doplňují je citace účastníků kvalitativního průzkumu dTestu, který nezisková organizace v listopadu uspořádala formou takzvaných fokusních skupin. V nich diskutující zevrubně rozebírali úskalí energetického trhu.

Přehlednost faktur a smluv

Lidé si často vystačí s tím, že každý měsíc pošlou peníze za elektřinu, a v bytě si pak můžou rozsvítit. Cenu neřeší. Neradi se probírají vyúčtováními, smlouvami nebo obchodními podmínkami popsanými špatně srozumitelným jazykem.

„Já jsem se snažil si to přepočítat, ale to je práce na dva dny,“ zaznělo v jedné ze tří výzkumných skupin. Lidé nemají čas a chuť se do této činnosti pouštět. „Tarify a struktura jsou nepřehledné,“ dodal další z účastníků listopadového sezení.

Problémy s porozuměním potvrzuje i kvantitativní průzkum společnosti Gfk z loňského září objednaný dTestem. Na otázku, zda má zákazník s energetickou firmou uzavřenou smlouvu na dobu určitou nebo neurčitou, odpovědělo třináct procent, že neví. Ve skutečnosti se však ukázalo, že kladné odpovědi na konkrétní typ smlouvy byly v řadě případů chybné.

Celý článek si můžete přečíst ZDE.

PODĚLTE SE S NÁMI O SVÉ ZKUŠENOSTI S DODAVATELI!
Proč se starat o to, co nás skutečně nebaví a čemu mnohdy ani nerozumíme, když existuje jednodušší řešení?